Je vždy nutná chirurgie při poškození předního zkříženého vazu (LCC/CCL)?

Ligamentum cruciatum craniale (LCC) nebo Canine Cruciate Ligament (CCL) je vaz, který se nachází v kolenním kloubu a má v něm důležitou biomechanickou funkci. Tento vaz především brání nadměrnému posunu stehenní kosti po kosti holenní, ale také nadměrné mediální rotaci kloubu. Má tedy důležitou stabilizační funkci.

Poranění LCC je jedno z nejčastějších poranění kolenního kloubu u psů a vzniká buď akutně úrazem (prudké starty a brzdy, otočky, šlápnutí do díry ve velké rychlosti, aj.) nebo chronicky degenerativními změnami. Nejčastěji se setkáváme s tímto problémem u sportujících psů, velkých a těžkých plemen, obézních jedinců nebo psů s ortopedickými vadami jako je luxace pately.

• náhlé, výrazné kulhání na pánevní končetinu


• nedošlapování, pes stojí jen na prstech nebo končetinu zvedá


• otok kolene z přední strany, bolestivost na ohyb (flexi) a natažení (extenzi)


• pozitivní ortopedické vyšetření - tzv. zásuvkový a tibiální kompresní test (testují nestabilitu jednotlivých kostí vůči sobě)


• při déle trvajícím problému viditelná svalová atrofie na postižené končetině (zejména m. biceps femoris), kompenzační hypertrofie na druhé končetině (zejméne m. gastrocnemius)

Na základě těchto příznaků ortoped provádí RTG (případně CT) vyšetření a navrhuje další léčbu – chirurgickou nebo konzervativní. Konzervativní cesta bez operace bývá ale spíše výjimečná a bez odborně vedené fyzioterapie obvykle neúčinná.

Za nás konzervativní léčba určitě ANO, má to však svá ale …

Je důležité zdůraznit, že konzervativní léčba neznamená, že se psem nejdu na operaci a čekám, že se to nějak vyřeší samo, ale je to odborně vedená rehabilitace s fyzioterapeutem. Vyžaduje důsledný klidový režim, úzkou spolupráci s majitelem, pravidelné cvičení a postupný návrat k zátěži. 

Neřešená nestabilita vede k:

• rychlému rozvoji osteoartrózy (během týdnů až měsíců)


• trvalé bolesti


• výraznému omezení kvality života psa
  
  

Kdy do konzervativního řešení můžeme jít:

• parciální (částečné) ruptury


• bez současného poškození menisků


• bez přidružených ortopedických vad (DKK, LP, SA)


• dobrá ochota a schopnost majitele a psa spolupracovat

Jak vypadá konzervativní rehabilitační plán (RP)?

Fáze 1 - klidový režim a hojení: 

• aplikace MLS laserterapie - podpora hojících procesů, tvorby kolagenu, snížení zánětu, ...
• aplikace červeného světla v domácích podmínkách 
• dočasná kolenní ortéza nebo taping kloubu
• klidový režim, neklouzavé podlahy, krátké procházky na vodítku

Fáze 2 - postupné zatěžování:

• formou řízeného pohybu v aquaterapeutické vaně 

• isometrická cvičení, posilování s vlastní vahou psa 

• důraz klademe na posílení a rovnováhu flexorů a extenzorů kolenního kloubu

Fáze 3 - zvýšení zátěže:

• intenzivnější práce v aquaterapeutické vaně, více ovlivňujeme zapojování svalů kolenního kloubu výškou hladiny vody
• zařazujeme koncentrické posilování
• práce na kavaletách
• plyometrická cvičení

Čím je pes většího temperamentu (aktivní jedinec) nebo se navrací do sportu, tím déle rehabilitace trvá a do RP se přidává více koncentrického posilování, práce na kavaletách a plyometrie, aby byl pes dostatečně připraven na zátěž.

Můžu toto jako majitel psa nějak ovlivnit?

Ne každému poranění lze předejít, ale určitě lze minimalizovat rizika. Některé příčiny tohoto poranění, která může být celá řada, nejsou ovlivnitelná fyzioterapeutem ani majitelem, jiná ale určitě jsou, viz. níže.

V rámci minimalizace rizik takových poranění slouží i preventivní fyzioterapie, kde si fyzioterapeut všímá přetížení a svalových dysbalancí. V problematice ruptury CCL jsou to především přetížené a zkrácené svaly kaudalní strany stehna, tzv. hamstringy a celé svalové linie od nich (svaly bederní páteře) a zároveň slabá kraniální strana stehna (především dominantní musculus quadriceps). Fyzioterapeut se zaměřuje na "opravu" další nevhodných pohybů a stereotypů, které mohou vést k většímu namáhání vazů kolenního kloubu a jejich poranění. 

Ovlivnitelné faktory:

• stereotypní intenzivní zátěž - házení míčků, startování k plotu, vysoká tréninková zátěž, špatně sestavený tréninkový plán, ...
• obezita 
• zanedbávání péče o pohybový aparát psa

Neovlivnitelné faktory:

• stavba těla (strmé úhlení končetin), anatomické a plemenné predispozice
• autoimunitní onemocnění (např. artritida)

Závěrem:

Chirurgie tedy není vždy nezbytná, ale konzervativní přístup je vhodný jen za jasně definovaných podmínek. Vyžaduje důslednost, odborné vedení a aktivní roli majitele. Nemusí se nutně jednat o levnější variantu, může dojít k obnově poranění v průběhu života a je náročnější na čas. U vybraných případů může být plně účinný a přinést výborné výsledky – bez nutnosti operace. Určitě je ke psu výrazně šetrnější. Jednou operované koleno už nikdy nemusí zpět získat svou původní funkci a tím negativně ovlivňovat další segmenty těla, vyvolávat bolesti v zádech, přetížení hrudních končetin apod.